On je hostem u hříšného člověka

Dneska jsem se po pěti dnech vrátila z Katolické charismatické konference, které jsem se poprvé zúčastnila. A to ještě úplně náhodou díky výhře na Signálech =) Nicméně...jsme toho plná, byly to požehnané dny. A dá-li Pán, ráda za rok půjdu opět.

Pro ty, kdo jste na KCHK nikdy nebyli, tak skladba dne je víceméně podobná. Snídaně, ranní chvály, dopolední přednáška, oběd, odpolední přednáška, mše svatá, večeře, večerní program. Hlavním hostem byl Charles Whithed (předseda charismatické konzultace), dále Vojtěch Kodet (kněz, karmelitán), Kateřina Lachmanová (koordinátorka KCHK), Karel Řežábek (pastor z Plzně), Petr Karas (katolický kněz z Dolních Bojanovic) a Veronika Barátová (sestra z Komunity Blahoslavenství).

Každá přednáška se nějakým způsobem dotýkala úryvku z Lukášova evangelia o Zacheovi, a i když se nějaké myšlenky opakovaly, tak i tak by se dalo říct, co člověk, to pohled.

No a co mě teda na KCHCK zaujalo?

* nasazení. Jak organizátorů, dobrovolníků, účastníků....

* výborní přednášející, kteří přednášeli s r(R)adostí a stejně tak fakt úplně super kazatelé!

* Chapela, která doprovázela setkání hrála výborně. A hlavně ten saxofon - asi další nástroj, na kterej se chcu naučit :D

* od čtvrtku byl mezi nama Stanislav Juránek. On je prostě fakt úplně neskutečně usměvavej =) a hlavně se dává s každým do řeči ...

* potěšil mě, a myslím, že nejen mě, otec kardinál Vlk. Byl tam dva dny...a byl pořád mezi lidmi. Ne, aby seděl někde vepředu mezi hosty. Ne...byl uprostřed lidu...jedním z nás...

* stejně jako na dalších podobných akcích je to místo, kde se potkáte se spoustou lidí, co jste dlouho neviděli (teda i  ty, co vidíte častěji :D) a jsou to leckdy moc pěkná setkání! I když díky počet účastníků (říkali, že celkem 7000, ale ne v jednom momentě) se stejně nesetkáte se všemi, co znáte a co tam jsou....

* večerní adorace v sobotu byla teda hafo silná. A úplně moc hluboká a niterná. Vedl ju Vojtěch Kodet, Kateřina Lachmanová a bratr Bogdan a ty jo....jedna z nejsilnějších adorací, co jsem kdy zažila...

* euforie...Ano, uvědomuji si, že ta euforie vzniklá z davového slavení, která je pro takováto setkání typická, není pravou vírou...ale myslím si, že i ta euforie k tomu žití víry patří. Alespoň jednou za čas...=)

* na závěr setkání zazněla věta otce kardinál Vlka na zakončení: to, co jste zde přijali, není jen pro vás, ale slouží to také k obnově sebevědomí církve

A teď ještě přiložím pár myšlenek, které zazněly během přednášek:

* člověk nemůže k Bohu dojít sám. Vždycky je tam první Bůh, kdo přichází. (Vojtěch Kodet)

* Kristus nevede Zachea do synagogy, ale jde s ním jíst. Kristus chodí tam, kam chodí lidé, a pak teprve je zve do kostela.... (Vojtěch Kodet)

* jestliže musí někdo křesťanům říkat - Radujte se - pak asi někdo nepochopil evangelium (Vojtěch Kodet)

* máš klíče od dodávky. Máš dovážet Život. Ne náboženství, ale Život. (Charles Whitehead)

* člověka můžeme přirovnat k železu. Když o něj nepečujeme, reziví. A jedním z významných projevů koroze je reptání. Kdo v příběhu o Zacheovi reptá na to, že Ježíš šel zrovna k takovému hříšníkovi a pozval se k němu domů, ten nepochopil milost...(Karel Řežábek)

* když srdce přetéká, přetéká ústy (Karel Řežábek)

* nejhlubší restitucí je vrátit naše srdce Kristu, aby v něm mohl tvořit (Kateřina Lachmanová)

* pokud není pokání, nedojde ke smíření (Kateřina Lachmanová)

* i Bůh se může ztratit, nejen my. On se může ztratit nám (Petr Karas)

* nikdy nejsme dost šediví, vrásčití, abychom nemohli začít opět s Ním objevovat svět. (Veronika Barátová)

Takže....pokud budete mít možnost se příště zúčastnit, neváhejte. Ale stejně tak to platí pro jakoukoli křesťanskou akci, bývají to vždy dny plné povzbuzení do dalších dnů....